Návrh na zamyšlení…
Podruhé, a doufám, že naposled, jsem byl vámi donucen napsat článek týkající se vašeho přístupu k fotbalu. Po předchozím článku („Sdělení hráčům“) si troufám říct, že jste se nad sebou na nějakou dobu zamysleli, tak doufám, že to pomůže i tentokrát!
Bohužel se opět poslední dobou dostáváme do fáze, kdy mi přijde, že na tréninky chodíte jen z povinnosti a někteří dokonce jen tak jak se jim chce, nebo nechce, nebo podle počasí... I když nevedu nějakou staromódní docházku, tak mám docela solidní přehled, kdo kolik tréninků absolvuje a hlavně s jakým zaujetím, což se také odráží ve vašich výkonech (stagnujeme a neposouváme se nikam výš).
Přístup převážné většiny hráčů se poslední dobou opět mění z řízeného tréninku na volnou volnočasovou aktivitu prováděnou s míčem na fotbalovém hřišti. Průpravná cvičení nebo hry, které pro vás chystáme, berete jen jako nějakou činnost mezi kužely bez zaujetí na cíl a využití v reálných podmínkách zápasu. Nasazení a přístup je na úrovni předškolního věku, kde se to dá ještě pochopit, ale u vás už ne. Když vám něco nejde, nebo je to podle vás zbytečně náročné tak si buď děláte úlevy, vymýšlíte si „vlastní pravidla či provedení“ (protože se trenér nedívá, nebo si toho nevšimne), nebo se na to prostě vykašlete, čímž spouštíte řetězovou reakci, kdy se k vám ostatní připojují, a vy si myslíte, jak jste „dobří“.
Já nejsem hloupej, já vidím, jak kdo pracuje poctivě (a že vás poslední dobou moc není), ale nebudu vás neustále napomínat jak děcka ve školce, to mě nebaví – když nebudete chtít makat vy, nebudu se unavovat ani já. Mě tím nešidíte! Všichni zapřemýšlejte, v čem jsou soupeři lepší než my…? …je to nasazení, dravost a chuť vítězit, my jdeme na hřiště jak profesoři na přednášku, a buď se chytneme a vyhrajeme a nebo prostě prohrajeme, no a co… Když se nedaří tak prostě mrmlem, že to nejde, svádíme to na ostatní, hledáme chyby úplně někde jinde a podobný výmluvy, namísto toho abychom začali každej od sebe a strhli ostatní k lepšímu výkonu. A přesně tohle je odraz našeho přístupu z tréninků, protože JAK TRÉNUJEŠ, TAK TAKY HRAJEŠ!!! Nejde přes týden trénovat „s prstem v nose“ a pak si myslet, že v neděli budu hrát jak Ronaldo nebo Messi.
Taková práce mně fakt nebaví. Pokud vás na tom tréninku nebude něco bavit, nebo to nebudete chtít dělat (nevidíte v tom žádný smysl pro fotbal) tak to nedělejte a běžte se raději dívat ze střídačky, než abyste to dělali jen z povinnosti. Tím samým se odedneška budu řídit já – pokud mě ten trénink nebude bavit a uvidím, že to nemá smysl, tak prostě odejdu a nebudu zbytečně plýtvat svým časem. Mě fotbal baví a přes týden absolvuju minimálně sedm tréninků a dva až tři zápasy/turnaje (včetně mého působení u mužů) a nemíním si přístupem některých z vás „kazit názor na fotbal“!
Doufám, že se nad tímto článkem opět zamyslíte a váš přístup se změní, pokud ne budu hledat chybu na mojí straně a žádost vedení, abych s vámi pracoval v nějaké pozici i další sezónu odmítnu!
tréňa Tomáš
PS: jestli vidíte chybu na mojí straně, nebojte se mi ji říct nebo napsat, třeba se z toho i já poučím!
Komentáře
Přehled komentářů
NIC NEŽ SOUHLAS!!! KOHO TO NEBAVÍ A CHCE DĚLAT "BORDEL", AŤ NECHODÍ. RODIČE, KONTROLUJTE OBČAS SVÉ DĚTI, JAK "TRÉNUJÍ".
NIC NEŽ SOUHLAS!!!
(Martin Šubrt st, 20. 5. 2012 18:55)